Dvě naprosto odlišná témata, dvě skvělé věci přičemž ta první už byla (zdá se) završena, ta druhá má naopak ještě nějakou cestu před sebou. Obé by měl divák vidící svět kolem sebe střízlivýma očima zhlédnout. I když Dánsko prý dnes už ani zdaleka tak nevypadá a je otázkou, je i Londýn stejný (dlouho jsem tam nebyl). Žijeme zkrátka v podivném světě.
ČTĚTE TAKÉ:
- Něco málo filmových dloubnutí: Čiara, Pastýř, Sisu
- Něco málo filmových dloubnutí: Pan Nikdo proti Putinovi
- Něco málo filmových dloubnutí: Pozlacený věk, Právo podle Lidie Poët a Godfather of Harlem
Země gangů: sex a drogy bez rokenrolu
Skvělé herecké obsazení (Pierce Brosnan, Helen Mirren, Tom Hardy) a Londýn tak, jak ho neznáme (foto i v úvodu).
V tomhle městě jsem byl x-krát a mám ho rád, podstatně raději než třeba Paříž. Nevím jak moc se tahle pokoukání hodná věcička snoubí s realitou, ale je skvělá i když někdy možná až prvoplánovitě dotažená k hranici brutality (jak je to se sexem asi tušíte).
Dvě soupeřící rodiny, k tomu dodavatelé a vnější nepřátelé a jedna nepochybně šílená „matka rodu“. K tomu letité spory a letitá nenávist a je vymalováno!
MTV Entertainment Studios si dost vyhrálo. Škoda, že pokračování očekávané letos na podzim už připravuje někdo jiný...
Video ukázka zde (externí odkaz, nové okno)
Vláda 4, aneb „Vláda – moc a sláva“
Tak jsem zhlédl (opět) tři řady skvělého dánského seriálu, který bychom u nás natočili leda tak omylem, a (opět) jsem užasl.
Že jsou první tři řady skvělé (hlavně první dvě) o tom asi nikdo nepochybuje. Nicméně v roce 2022 na ně navázal Netflix řadou čtvrtou, tvářící se jako první v počinu „možná nové série“. Odehrává se o deset let později, jmenuje se – „Vláda – moc a sláva“ a v ČT ji neuvidíte.
Na hlavní herečce bylo hned na prvním záběru vidět, jak ji léta poznamenala (možná to byla maskérna), nicméně podstatně horší to bylo s myšlením. Pragmatismus, ba až machiavelismus, šel až do absurdna a vidět byl naprosto jasný mravní pád podle schématu „Moc korumpuje...“
V této řadě, která rozhodně není čtvrtá, ale spíše „první, po čase navazující“, tak vidíme pád jedné sympaťačky. Vidíme jednání velmocí, které si s malým Dánskem mávají jak chtějí (s Českem to jistě bude zcela jinak...) a vidíme také, jak se z jedné výtečné novinářky a moderátorky (kupodivu byla podobojí a šlo jí to!) stává naprosto mizerná šéfová.
Ševče, drž se svého kopyta!
Nicméně i nový počin je skvělý i když nad ním někdy asi nevěřícně zakroutíte hlavou.
A pokračování?
Asi nikdy i když je závěr otevřený…
P. S.: Na toto téma doporučuji skvělý seriál Černý baron. Vždy si na něj vzpomenu, když nějaký chytrák vykládá, jak je u nás tzv. demokracie nedospělá!
