Vytisknout tuto stránku

Skutečná loď na vodík aneb S Toughbookem přes Severní moře

Po intenzivním testování tým Panasonic Hydro Motion letos v červenci „na křídlaté lodi“ úspěšně překonal část Severního moře z Nizozemska do Spojeného království (169 km). A vezly se i dva odolné tablety Panasonic. Foto: Panasonic

Světový rekord v překonání vzdálenosti lodí na vodíkový pohon vytvořil studentský tým Technické univerzity z nizozemského Delfu, tým Panasonic Hydro Motion. Ten ukazuje i možnosti, jak může skutečně čisté řešení pomoci i námořnímu sektoru, který životní prostředí znečisťuje daleko více, než automobily. Univerzitní tým v rámci projektu vyvinul celkem 15 lodí na vodíkový pohon. Nejde o něco à la tzv. elektrický vůz, ale o pohon skutečně ekologický, který je řádově jinde; podívejte se na úvodní video (externí odkaz, nové okno).

ČTĚTE TAKÉ:

 

Obří znečisťovatel jménem námořní doprava

„Námořní sektor je v současné době hlavním spotřebitelem fosilních paliv a naším finálním cílem je pomoci mu rychle přejít k zelenější budoucnosti. Vodík nabízí tolik potenciálu, že doufáme v úspěch našeho projektu a prokázání, že používání tohoto čistého paliva je realizovatelné,“ říká Daan Posthumus, který měl v týmu Hydro Motion na starosti hlavní vestavěné systémy lodí.

Panasonic na akci zapůjčil dva odolné kombinované tablety Toughbook G2 2v1 (vyzkoušel jsem ho…). Ty se vedle sekce vestavěných systémů zapojily i do monitorování komponentů, pro čež byly vyvinuty speciální programy, od prosté kontroly typu zapnuto/vypnuto až po sofistikovanější řešení nepřetržitě monitorující koncentraci vodíku v lodi.

 

A dorazil vodíkový pohon…

Vodíkový pohon

Loď má tři válcové nádrže na vodík (foto níže). Poté, co je plynný vodík opustí, je v něm snížen tlak, dodán do palivového článku, kde se společně s kyslíkem přeměňuje na elektřinu pohánějící loď. K rychlému zvýšení rychlosti je pak použita baterie, což návrháři vysvětlují následovně: „Při rychlé akceleraci potřebujeme vysokou nárazovou elektřinu, ale problém je v tom, že palivový článek ji v této podobě nedokáže dodat.“

Akumulátor se skládá z 224 jednotlivých částí rozdělených do sedmi modulů. Akumulátor také loď napájí v klidovém stavu, resp. do okamžiku než se rozjede „motor“, tedy palivový článek.

Pohon jako takový obstarává vrtule umístěná na zadní vzpěře a právě ta má generovat veškerý tah. Konstrukce vrtule je optimalizována tak, aby byla nejúčinější při cestovní rychlosti 40 km/hod.

Použití vodíku jako nosiče energie má podle tvůrců mimo jiné i tu výhodu, že tzv. hustota akumulace energie je, ve srovnání s průmyslovými lithium-iontovými články, asi 235x vyšší.

 

Dva snímky z detailu pohonu...

 

Číst 470 krát Naposledy změněno čtvrtek, 12 prosinec 2024 16:07