Za mě si Yvonu Přenosilovou nejvíce pamatuju z naprosto skvělého hitu „Tak prázdná“, který jsem měl na černé desce, opatroval jsem ji a – tu a tam – i půjčoval (mám ji dodnes – je to singl). Jedinečný hlas se nedal zapomenout a na rozdíl „od těch, které šly na ruku režimu“, byl i nezapomenutelný.

Paní Yvonu jsem neznal, ale dostala mě už od hodně mladých let. Vlastně od doby, co jsem (asi nějak pokoutně) získal její desku, což byla tehdy velká vzácnost.

Díky vám paní Yvonne.

Hlavně, že vás tu stále „máme…“ : )

P. S.: moc se mi nelíbí, a jak se dnes zachovala domácí média. Inu i s takovým materiálem musíme žít!