Přehled rádií s DAB/DAB+ do 1.500 Kč: soubory ke stažení najdete za koncem článku v části „Stáhnout přílohy“.
Počet přijímačů schopných zpracovat DAB+ výrazně roste a roste i pokrytí území signálem, byť se operátoři primárně zaměřují na tzv. pokrytí venkovní. U mě doma tak například digitální rozhlas chytnu jen v části chalupy, jakmile vyjdu před ní, je to výrazně lepší, jakmile zajdu za ní nechytnu nic a jedu na VKV/FM. To se ovšem, co do zvukové kvality, významně zhoršilo a kdeže jsou ty doby, kdy jsme si ho užívali na kvalitních komponentových přístrojích zapojených do našich milovaných Hi-Fi věží.
Že DAB jednou nahradí VKV, je vysoce pravděpodobné stejně, jako že se zlepší jeho venkovní i vnitřní pokrytí a snad i pro ty z nás, co žijeme kousek za Prahou.
Zatím je poslední stav kolem digitálně vysílaného rozhlasu popsán v článku, který jsem před nedávnem připravil pro Televizní web.
ČTĚTE TAKÉ:
- Stav DAB v Česku: operátoři, dostupné stanice, pokrytí signálem a nabídka přijímačů
- Teleko Digital má druhou nejrozsáhlejší síť DAB+ po Českém rozhlasu
- CRA rozšiřují síť pro digitální rozhlas DAB+ s komerčními rádii do Ostravy a Plzně
- Český rozhlas výrazně rozšiřuje digitální vysílání svojí sítě ČRo DAB+, naladí ji už 80 % populace
- Radiožurnál Sport v červenci 2020 obohatí digitální síť ČRo DAB+, půjde o stálý sportovní program
Jaká je současná nabídka
Ze zhruba 30 přijímačů, které byly zveřejněny na Televizním webu v posledním přehledu na toto téma z listopadu 2018 se jich stále ještě polovina prodává, více jich ale přišlo na trh později. V rámci dané nejlevnější kategorie nyní vidíme, že přijímače startují na nějakých 600 Kč, většina produkce je ale od zhruba 800 Kč výše a nad tisíci korunami je jich více než polovina.
Prakticky nejlevnější DAB rádia dnes najdete v Lidlu pod značkou Silvercrest. Momentálně jsou v nabídce tři, další se připravuje na podzim. Papírově asi nejzajímavější je z nich kuchyňské rádio (899 Kč) určené typicky pod linku a jeho test je v přípravě.
Celkově vzato je už nabídka v nejlevnější kategorii bohatá a vedle kapesních a zejména přenosných přijímačů s VKV/DAB tu najdete i vlaštovky s příjmem internetových stanic a modely se streamováním přes Bluetooth.
S více než třiceti přijímači v aktuálním přehledu, které zakoupíte v dobrých obchodech (i nyní vynechávám známé problematické firmy) si vybere prakticky každý. Některé varianty jsem navíc záměrně z tabulky vynechal, protože byly zhola stejné a na čtyřicet přístrojů bychom se tak nejspíše dostali.
Nejlevnější nabídkou je Silvercrest SDR 15 A1 za 599 Kč, naopak nejdražší je AEG DAB 4153 za 1.500 Kč). Nejlevnější s Bluetooth jsou Technaxx MusicMan BT-X29 (990 Kč) a Blow RD1 (999 Kč). Jedinými přijímači s internetovým příjmem jsou pak Opticum AX Sound Path Lite+ (1.390 Kč) a Opticum TON4 (1.390 Kč). Tyto rádia obvykle najdete nad hranicí 3.000 Kč, níže spíše výjimečně.
Z přehledu byl odstraněn Dual DAB 5, jehož cena vzrostla na 1.690 Kč. Těsně nad stanovenou horní hranicí 1500 Kč je pak například TechniSat DigitRadio 1 nebo Gogen DAB 1471 BT se zajímavým kulatým displejem.
Podle čeho vybírat levné rádio pro DAB?
Jak si dobře vybrat, je vždy otázka odvíjející se od vašich momentálních potřeb a situace na trhu. Jednoznačně převažující kategorií v našem přehledu jsou přenosná rádia, zaměřme se tedy na ně.
- Přenosnost – snadné přenášení, nebo převážení znamená především kombinaci rozměrů, hmotnosti a rozumně bytelné konstrukce. A také možnost provozovat (ideálně) rádio v různých polohách a chybět nesmí ani kvalitní zpracování pro ty, kteří ho budou přenášet častěji. Pokud chcete rádio někam zavěšovat, myslete na držadlo, nebo spíše na nějaký měkký pásek či šňůru, která se lépe přizpůsobí.
- Výbava – budík nejspíše nepotřebujete (máte mobil), funkci Sleep, Spánek, usínání při rádiu, možná ano, záleží na vás. Další věcí ve výbavě je Bluetooth pro bezdrátové streamování muziky, tj. možnost využít přijímač DAB jako Bluetooth reproduktor. Je to sice lákavé, ale podívejte se na výkon zesilovače. V této cenové relaci je to poněkud ošemetné kritérium a lpění na něm se podle mého nevyplatí.
- Funkce AMS – Tím nejdůležitějším je u současného přenosného rádia kombinace funkcí VKV/FM a DAB/DAB+. Proto je důležité automatické vyhledávání všech stanic, které jsou k dispozici na zmáčknutí tlačítka, což dnes už bohužel nejčastěji VKV nemá, ale DAB ho má ve vínku, byť nikoli s automatickým uložením stanic do paměti. Novodobá funkce AMS tak na VKV prohledá celé pásmo a silné stanice sama uloží do paměti. Pokud často využíváte přenosné rádio na různých místech, tohle je ideální základ (ostatně platí to i u přijímačů v automobilech). Říkáte si „udělám to přes uložení stanic do paměti“. Bohužel většina přijímačů sem uloží pouze frekvenci a nikoli název kanálu.
- Baterie nebo akumulátor? Podle mého jednoznačně to druhé a samozřejmě ideálně klasika, tedy Nokia BL-5C, která má výdrž a je levná. Myslete i na to, že akumulátor by měl být snadno vyměnitelný. Pokud ale budete přenosné rádio využívat jen kolem domu, chaty či chalupy, nezáleží na tom. Jste stále blízko zásuvky.
- Stereo ve sluchátkách? To záleží na tom, zda tento poslech vůbec někdy použijete. Pokud ne, je to jedno, protože i kdyby byly v přijímači dva reproduktory pět, šest centimetrů od sebe, sterea si příliš neužijete.
Jak číst tabulku
Údaje v níže připojené tabulce ke stažení pocházejí z webu výrobce, případně prodejce. Pokud nastal nějaký rozpor, dal jsem přednost webovým stránkách výrobce, případně staženému produktovému letáku či příručce, pokud něco z toho bylo k dispozici.
- „Tunery a předvolby“, tedy paměťové pozice pro uložení stanic – ne vždy se je podařilo s určitostí dohledat, jindy se poněkud vymykaly (viz Opticum AX Sound Path Lite+). Berte v potaz, že některé přijímače nemusí na VKV/FM podporovat informace RDS, většina je ale zvládá (spíše drtivá většina).
- „Displej“ – pro jednoduchost je monochromatický, či dvoubarevný, uváděn jako „č. b.“. Pokud byla uvedena úhlopříčka, rozměr, či alespoň počet řádků displeje, najdete zde tyto údaje také.
- „Zesilovač“ – výkon udávaný v RMS, což je nominální, sinusový výkon (hovoří se také o výkonu, který dlouhodobě nepoškodí reproduktory), není tak vysoký, jako třeba klasický hudební, takže se tím nenechte zmást. Navíc ho můžete použít ke srovnání s ostatními přístroji. Na doplňkové údaje v podobě zkreslení narazíte málokdy.
- „Napájení; doba provozu (repro)“ – přijímače jsou napájeny externím zdrojem, který většinou dostanete v ceně, doplněným o baterie nebo akumulátor. Některé se však dodávají jen s napájecím kabelem. Co se týče doby, ta někdy udána byla, jindy nikoli, pokud jich bylo více, byla dána přednost době provozu s reproduktorem. Provozní výdrž se ale může i poměrně výrazně prodloužit v okamžiku užití sluchátek.
- „Vstupy/výstupy“ – pamatujte, že stereo nemusí jít do sluchátkového výstupu, pokud je přijímač dobíjen přes nějakou formu USB, je to zde u rozhraní napsáno. Jinak by se mělo dát využít pro přehrávání muziky či mluveného slova.
- „Poznámka“ – zde najdete všechny další zajímavé údaje, které se podařilo zjistit. Včetně klasického síťového vypínače, českého menu, které má málokterý přijímač, typu akumulátoru či například toho, že externí zdroj nemusí být v ceně.
Přehled nejlevnějších rádií s DAB do 1500 Kč (k 30. 8. 2020)
Poslední aktualizace článku a tabulky proběhla v neděli 30. srpna 2020. Přehled si sice neklade za cíl ukázat kompletně celou nabídku digitálních rozhlasových přijímačů, ale pokud o nějakém vyhovujícím stanoveným parametrům víte, dejte prosím vědět třeba na redakčním Twitteru.
Při převodu do PDF se bohužel ztrácejí odkazy na testované výrobky, jejich odkaz na proklik však naleznete v excelovské tabulce typu XLSX, ale mnoho jich není.
