Takovýto displej tudíž nepotřebuje podsvícení, ať už běžnými LED diodami či trubicemi, a tak může být velice tenký. I jeho reakční doba je hodně nízká a v podstatě srovnatelná s plazmovou obrazovkou. Oproti tradičnímu LCD je tak nesrovnatelně rychlejší. 

OLED displeje dnes nacházíme nejčastěji ve fotoaparátech a v mobilních telefonech (i tzv. AMOLED) a už několik let se o nich také mluví jako o technologii televizní obrazovky budoucnosti.

Technologie se dříve potýkala s velmi vysokými výrobními náklady a problémy ve výrobě jako takovými. Ty už jsou v současnosti vyřešeny a od roku výroby 2016 včetně (obrazovka od 5. generace výše), už výrobce panelů, společnost LG, hovoří o „ověřené životnosti“ 30.000 hodin.

To při sledování 5 hodin denně znamená životnost 20 let.

Displeje tohoto typu se vyznačují tzv. ulpíváním obrazu, který je tak zapotřebí z času na čas čistit od artefaktů. To se jednak dělá automaticky po uvedení televizoru do pohotovostního režimu (TV OLED nikdy nevytahujte ze zásuvky, tak maximálně při odjezdu na dovolenou!) a jednak – výrobce od výrobce – manuálně přes menu nastavení. Někteří výrobci tento problém řeší dvojím plně automatizovaným systémem. Jednak krátkým čistěním po uvedení do pohotovostního režimu a jednak dlouhým (i přes hodinu) čistěním po určitém počtu provozních hodin.

Více najdete v článku „Jak se starat o obrazovku typu OLED“ (externí odkaz, nové okno)

Více se o principu OLED dozvíte na Wikipedii zde (čeština, externí odkaz se otevírá do nového okna). 

Přispějte na provoz Wikipedie. (externí odkaz se otevírá do nového okna)