Hodnocení: 90 %  

• pro: řada rozšiřujících míst, většinou vysoká odolnost, vynikající rozsah provozních teplot (pod -30 by se ale hodilo!), automatické zapnutí počítače po odklopení víka, klasický kurzorový kříž, možnost programování řady tlačítek, krytka kamery, solidní dotykový displej, díky Panasoniku spousta vynikajících vlastností, ale…
• proti: …v základu není povolena hibernace po sklopení LCD, krytí proti vodě pouze IP66, dotyková destička bez základních gest, chybí manuální vypnutí mikrofonů

Můžete očekávat: opravdu bytelný přenosný počítač nejvyšší třídy určený pro náročné úkoly. Design je v drtivé většině výborný, doplňkové pomocné programy skoro nemají chybu a klávesnice má prakticky klasické rozložení (pravý Ctrl… pls). Ovšem to, že není po instalaci povolena hibernace rozdělané práce na disk je sice klasická hloupost Microsoftu, ale to že s tím Panasonic nic neudělal, je prostě nonsens! Otevírání některých „víček“ není pro dámské nehtíky a potrápí i pánské prsty (mě vůbec nešlo odklopit víko „baterky“), snad ale díky tomu déle vydrží. Více ale asi vadí krytí jen IP66…

AKTUALIZOVÁNO, 29. 9. 2023: doplněno pár důležitých věcí, které jsem kvůli přerušení testu nestihl. Předně je tu excelentní a neprohýbající se klávesnice s tlačítky prakticky plné velikosti (asi 15 x 15 mm), displej, který se sice nedá označit jako matný (škoda), ale jde skutečně o jakýsi polomat a doba nabití při vypnutém notebooku byla zhruba 2 hod. Skončil na 99%, čas mezi změnou ikony (dobíjení vs. napájení ze sítě) byl opět dlouhý, nějakých 20 minut. Hodnocení je za mě v pořádku.

Bytelný „kufr“ se vlastně jmenuje ToughBook FZ-40BZ01SM4 (napsáno na štítku) a pokud čekáte nějaký lehký ultrabook nebo dvoukilovou byť odolnější hračku, jste na omylu (3.349 g). FZ-40B je navržen rovnou s držadlem à la kufřík, držadlo je vysouvací a zaklapávací (uvnitř je „pero“ – vidíte ho v úvodu) a už tady je vidět, že někdo přemýšlel hlavou! Tedy až na to pojmenování, protože to se Panasoniku (musím říci – opět!) nepovedlo. Vyhledat přenosný počítač podle názvu ze štítku nešlo a nešlo to dokonce ani na oficiálních webových stránkách výrobce! A nešlo to ani při zkrácení jména na „…FZ-40“. Na oficiálních stránkách se totiž jmenuje… „40“. Tedy Panasonic ToughBook 40! Aby toho nebylo málo, ve vyhledávači Google se notebook na stránce eu.connect.panasonic.com objevil jako „Panasonic TOUGHBOOK FZ-40“ a jeden by se z toho picnul!

Hned od začátku je také třeba si udělat jasno „v oné odolnosti…“: notebook nemůžete strčit do vody a používat ho, což se často vzpomíná; kdysi dávno jsem jeden takový na recenzi měl, ale já měl v tomto ohledu už nejspíše všechno. Tento Panasonic je odolný proti postříkání silnějším či silným proudem vody (viz definice standardu) a není tak určen pro používání někde na okraji bazénu nebo ve vaně, protože když vám do ní náhodně zahučí nebo pěkně šplouchne, máte smůlu. A samozřejmě se vždy bavíme o sladké vodě! Ostatně podívejte se na oficiální a dosti názorný záznam testu voděodolnosti (externí odkaz, nové okno).

Jinak je základem klasická klávesnice (skoro zcela) s možností podsvícení a programováním vybraných tlačítek. Dále klasický kurzorový kříž, který je čím dál méně vídaný, a rozumný displej s úhlopříčkou 14" (35,6 cm) s rozlišením Full HD a jasem až 1.200 cd/m². Proč není IPS netuším, ale za mě by být měl.

Rozhraní jsou pochopitelně zakryta, jediné co zůstalo odkryto (tak notebook dorazil) byl kulatý konektor napájení. A i u něho jsem nakonec zjistil, že má posuvnou krytku. Pozoruhodná u tohoto ToughBooku není jen „vojenská“ odolnost, ale také možnost dodat druhý akumulátor, víčka se ale někdy otevírají notně špatně!

Zabudován je procesor Intel Core i5 1145G7 vPro (mít můžete i i7), integrovaná grafika stejné značky a 16 GB RAM z nichž bylo k dispozici 15,6 GB (zvolil sem Windows 10, nikoli jedenáctky, které nesnáším). Nechybí stereo reproduktory a čtyři mikrofony, dokoupit jde řada příslušenství, ostatně je tu i několik rozšiřovacích míst.

Mezi zajímavé až unikátní vlastnosti patří kamera s posuvnou krytkou objektivu (tak to má vypadat!), mechanika pro druhý akumulátor (pak prý funguje tzv. „horká“ výměna – nezkoušeno, dodán jeden, jinak to ale vždy jde přes prostou hibernaci na disk) a hodně zajímavý je také rozsah provozních teplot od -29° C do +63° C.

Panasonic ToughBook 40 byl oficiálně zkoušen podle standardů IEC 60529 a MIL-STD-810H, krytí je udáno na zmiňovaných IP66, což znamená úplné zamezení vniknutí prachu a částečná odolnost proti stříkající vodě. Více v samostatném článku.

Při instalaci notebooku, resp. Windows, což bylo ještě šílenější, než jsem si myslel, dostanete na výběr mezi Windows 10 Pro a 11 (sláva!), takže jsem pochopitelně zvolil to první, což jsou za mě asi poslední normální (normálnější) Windows.

Test nejzákladnějších funkcí

• Design, koncepce, zpracování: to poslední velmi dobré, potíže s otevíráním některých krytů, které buď otevřít vůbec nešly (v mém případě víko baterie), nebo byl problém s pojistkou. Návrh se splněním standardů jako IP66 (co je to), MIL-STD-810H a IEC 60529. Velmi vysoký rozsah provozních teplot (-29°C to +63°C) a notebook by mj. měl odolat i pádu z až 180 cm. Design většinou propracovaný, koncepce bytelná, včetně možnosti bezproblémově ho uchopit za displej. S druhým akumulátorem udávána výměna za provozu.
• Ovládání klasické (Windows 10) i přes dobře reagující dotykový displej. Jednoduchá a dobře pracující dotyková destička, ale bohužel bez jakýchkoli gest. Výborný byl tradiční kurzorový kříž, ten kdo je zvyklý na pravý Ctrl možná spokojen zcela nebude (chybí). Lze doplnit čtečku karet či otisků prstů.
• Displej LCD (tradiční, polomat) s rozlišením Full HD a s až deseti body pro dotyk. Umístěn je do odolného víka za které ho můžete klidně i vzít (zajímalo by mě zda odolá průstřelu alespoň z pistole : ), mechanicky je zde vše slušně vyřešeno, včetně kloubových úchytů, které jsou klíčové.

• Klávesnice a myš: dotyková destička kvalitní, ale velmi jednoduchá, bez gest, včetně prostého posunu stránky dvěma prsty. Klávesnice se při práci neprohýbala (držela excelentně), srovnání se standardní velikostí, resp. velikostí kláves, nezveřejněno (tlačítka zhruba 15 x 15 mm, u běžné klávesnice bývají menší). Práce příjemná, pohodová a spolehlivá, možná to půjde i v nějakých rozumných rukavicích. Rozložení vynikající (klasické), s výjimkou pravého Ctrl, které zcela chybí.
• Chlazení: ani po mnoha hodinách provozu se nezahříval, a to ani tehdy, když ležel na „měkkém“. Zkoušeno na kontinuálním přehrávání videí ze serveru a IPTV/VoD po dobu mnoha hodin. Výkon regulován automaticky (nastaven režim Rovnováha).
• Provoz, výdrž, dobíjení: doba provozu se vzhledem k délce (krátkosti) zápůjčky nedala prověřit. Při dobíjení za provozu byl Panasonic naplněn během asi 2,5 hod., nicméně z 99 na 100 % to trvalo pomalu 15 minut. Jinak se s notebookem běžně pracovalo (psaní, web), přehrávalo se video, atd. Připojen byl k domácí síti přes Wi-Fi, jas byl nastaven na automatický.

Výtečný, něco ale chybí

Panasonic ToughBook FZ-40 nabízí řadu vynikajících vlastností, včetně zapnutí počítače po odklopení víka LCD, což je podle mého naprosto základní notebooková vlastnost (kolik výrobků ji má?).  Pokud víko naopak zaklopíte, pouze se uspí, protože v základu není povolena hibernace na disk, která následně nebere žádnou energii a tohle je samozřejmě na zabití! A je to také letitý problém Microsoftu, kterého si – stejně jako dalších (typicky neschopnosti zacházet správně se schránkou Windows) – vůbec nevšímá. Počítač se tak standardně jen uloží ke spánku vyčerpávajícímu akumulátor a obsluho pamatuj si na to! Tohle je u odolného notebooku s jeho jiným používáním ještě klíčovější.

Ti znalejší už samozřejmě vědí, že po instalaci Windows (čím dál tím více na zabití, a to jsem dělal jen desítky!), musí udělat nějaké ty základní kroky známé ze stolních PC a pak přidat ty z přenosných počítačů, které se ovšem uplatní i na PC. Povolení hibernace by tak mělo být jedním z těch zcela prvních kroků a platí to i u počítače na doma, což vám hodně zjednoduší práci.

Jinak ale v drtivé většině případů spokojenost (rozhodně za provozu!), což vyjadřuje mé hodnocení v němž se pochopitelně vůbec neohlížím na výkon notebooku. Tady není, jak s oblibou říkávám dlouhé roky, důležitý výkon za sekundu, ale za měsíc, za rok, za pět…

V praxi ale také asi narazíte na jistou rozporuplnost, protože na jednu stranu vidíte výbornou reakci na dotykové ovládání přes displej (až nebývalou – na Windows), včetně typicky posouvání obrazu třeba na webové stránce, na druhou stranu na dotykové destičce neuplatníte ani to nejzákladnější gesto! Co k tomu výrobce vedlo, opravdu netuším.

Druhá věc, která mi hodně chybí, je vyšší krytí proti vodě. Použité IP66 neváhám označit za „pouze“ a kdybych já rozhodoval o nákupu pro vojsko, rozhodně bych se nespokojil s odolností proti stříkající vodě! Tady měla být alespoň IP67. Druhá věc, kterou bych po takovém přenosnému počítači chtěl, a to se mi zjistit nepodařilo, je to, zda se dodává externí dobíječka akumulátoru (spíše možná akumulátorů). A nakoupil bych asi tak tři na notebook, což ostatně platí i o napájecím zdroji (pět, šest). Není nic horšího než když máte funkční zařízení, které nemůžete napájet, protože se zdroj už nedá sehnat nebo je z druhé ruky a krajně nespolehlivý. Ten, komu se to stalo, ví o čem hovořím.

Vedle běžné práce a běžných operací jsem s ToughBookem vyzkoušel i nějaké aplikace IPTV/VoD přes webové prostředí a zde standardně zabudovaný Microsoft Edge. Namátkou například Lepší.TV, která byla, stejně jako prima+, zcela bez problémů. Tedy pokud si v druhém případě odmyslíme zcela špatně navržený přístup. Jelo také Voyo (skoro zcela) a zhruba v 90% času pracovalo bez potíží, někdy však mělo problémy s navázáním po pauze, jindy se přehrávání zcela zaseklo. Vždy se však zasekl pouze obraz a zvuk běžel, takže možná šlo jen o potíže na lince či serveru. Stalo se to však několikrát a v různých časech, zatímco všechny ostatní aplikace fungovaly. Tohle už je ale drobnost.

Tabulka vlastností