V případě výpadku elektrické energie nebo jiné krizové situace, což je nyní dosti aktuální, je dobré spoléhat především sami na sebe. Pro domácnost to v praxi znamená několik důležitých kroků i když ten základní, fotovoltaika, je zřejmý. Text byl zpracován na základě podkladů agentury Aspen.PR odkud pochází i foto (plus archiv autora, BWT, Fruta a Resacs)

Hrozba tzv. blackoutu, delší energetické krize či nějaké jiné krizové situace je v současnosti dosti reálná a neměla by se brát na lehkou váhu. Díky moderním technologiím a promyšlenému plánování se však i tady můžete dopředu připravit především zvýšením soběstačnosti vaší domácnosti. Platí to zejména v okamžiku, kdy žijete v rodinném domě, na chatě či chalupě. Řadu věcí, ale uplatníte třeba i v paneláku a když navíc máte balkon…

K TÉMATU:

• Fotovoltaické panely Schlieger Aiko bez mřížky a se zárukou 30 let
• Sandberg Power Station do každé situace
• Acer uvedl energetické nabíjecí stanice, nebo chcete-li obří energetické banky

Elektrická energie: fotovoltaické panely plus bateriové úložiště

Nejefektivnější způsob, jak si zajistit energetickou soběstačnost, je pochopitelně instalace fotovoltaických panelů, zjednodušeně nazývaných „solární“, a bateriového systému u vás doma. Za autora, který měl tzv. soláry, dnes se jim říká termika, už před 25 lety by ale měl být základem právě tento systém. Zaručí vám totiž – skoro za každého počasí – ohřev teplé vody (TUV) plus šetření značné spousty elektrické energie (nejlevnější je ta, kterou nemusíte vyrobit… : ), kterou navíc můžete, tak říkajíc, nahnat do akumulátorů.

Ohřev TUV (za krize si pochopitelně můžete „užívat“ i studenou… : ) představuje v průměrné domácnosti 60-70 % nákladů na elektřinu. Výrazně ale ušetříte i v okamžiku, kdy jedete přes plyn.

„Soláry“ vám ohřev TUV ve srovnání s fotovoltaikou zajistí lépe a vyváženěji, byť dnes nikoli levněji, což se týká vstupní investice. Pravdou však zůstává, že ohřev TUV fotovoltaikou je v podstatě zoufalá možnost pracující i s nižší účinností a vyšší poruchovostí. Autor článku ji právě teď využívá a dělá to čistě a pouze z nákladových důvodů (státní dotace, cena 2 Kč, včetně instalace), navíc přes půl roku bojoval s mizerným střídačem; pozor na A-Z Water Inverter od A-Z Traders! To by se pochopitelně u „solárů“ nikdy nestalo. Vraťme se ale k fotovoltaice, která umí to, co naopak neumí „termika“ – vyrobit elektrický proud.

Fotovoltaické panely vyrábějí energii ze slunce (když tedy svítí…), bateriové úložiště ji uchovává na pozdější dobu. V případě výpadku sítě můžete pokračovat v provozu klíčových zařízení (chladnička, mrazák, voda ze studny, atd.) a zbytek omezit nebo zcela vypnout; pozor na systémy u kterých to při výpadu elektrické energie nejde!

Nad fotovoltaickým systémem můžete popřemýšlet i v okamžiku, kdy žijete v bytě s balkónem. Tzv. balkónová fotovoltaika tolik populární v Německu přichází i k nám a jde přesně o to, co naznačuje název! Systémů je už ke koupi několik, někdy dokonce včetně akumulátorového úložiště. Zde si ale dejte pozor na kompatibilitu použitého střídače s vaším distributorem elektrické energie. U společnosti ČEZ distribuce si jejich seznam můžete stáhnout zde („SEZNAM SCHVÁLENÝCH STŘÍDAČŮ ke stažení“ – externí odkaz, nové okno).

Záložní generátor na několik způsobů

Pokud chcete být akurátnější a systémovější, pořiďte si – pro jistotu – záložní generátor. Ten může být poháněn benzínem, naftou nebo plynem a dokáže zajistit energii pro celou domácnost. Některá elektroauta pak dnes tuto funkci nabízejí jako doplňkovou, pořídit si ale můžete (pro krátkodobé pokrytí potřeb) i záložní zdroj plně akumulátorový; viz například Evolveo PowerCharge 1000 (více na digirevue zde) nebo Sandberg Power Station (více na digirevue zde).

Tyto přenosné zdroje disponují i běžnou zásuvkou pro 230 V a posloužit tak mohou i k přechodnému napájení mrazničky třeba v garáži či ve sklepě. Ke koupi jsou s nejrůznějšími kapacitami.

Na zajímavou možnost, totiž na tzv. palivové články primárně určené pro kempingové využití, poukazuje Milan Rakowski ze společnosti Audiopro: „Vše, co jednou za čas potřebujete udělat, je jednoduchá výměna kanystru s palivem. Proto jsou palivové články Efoy vhodné nejen pro majitele karavanů, obytných automobilů či lodí, k zajištění elektrické energie daleko od turistických center, ale také jako pojistka pro nenadále krizové situace v domácnosti.“

Vytápění? Systém alespoň zdvojený

Pokud dojde k výpadku elektrické energie během topné sezóny a vy jste na ní kvůli topení závislí, ovlivní vás to zásadně, protože takový elektrokotel dokáže domácí bateriové úložiště slušně vysát a netrvá mu to nijak dlouho.

Tady je to už o návrhu domu, jako takového (s vytápěním bytu toho moc neuděláte) a ti chytří s tím počítali dopředu. Typickou alternativou, záložním systémem, k vašemu hlavnímu vytápění jsou pak nejčastěji krb, resp. krbová kamna.

Jestliže ale jako základní systém využíváte něco, co vyžaduje elektřinu (třeba krbová kamna s výměníkem) tu pak vhodně zajistí výše zmiňovaná fotovoltaika a úložiště, což platí třeba i v případě ohřevu TUV tzv. termikou, kde jsou taktéž nějaká ta oběhová čerpadla, nebo přímo tepelným čerpadlem jedno jakého typu. Pokud elektřinou přímo netopíte, spotřeba je zpravidla minimální, ideální pochopitelně je, pokud je záložní topný systém zcela bez ní.

U vytápění je tak třeba mít na mysli dvě věci: pečlivou přípravu před stavbou domu či rekonstrukcí se jistíte i pro případné krize, a za druhé – značnou výhodou je energeticky úsporný dům i když nemusí být vysloveně pasivní.

Pitná voda: další skutečný problém

Nedostatek vody je jednou z nejzákladnějších hrozeb. Obecně vzato, a píše se to i ve zprávě agentury Aspen.PR, se doma doporučuje mít minimálně dvoutýdenní zásobu balené vody nebo speciální systém na její filtraci. Pokud využíváte vlastní vodu ze studny, problém nemáte a provoz opět podpoří fotovoltaika a bateriové úložiště, tedy pokud studna není mělká, kopaná. Nicméně balenou vodu do zásoby lze doporučit i zde, ostatně vydrží i déle než půl roku. Podobně (rok) je na tom ostatně i pravý mošt lisovaný za studena a balený do tzv. bag-in-box, prostě do plastového vaku dále umístěného do papírové krabice.

Co se týče moderních filtračních technologii na vodu, ty, jak říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT, dokáží z vody odstranit bakterie i viry, fyzické a chemické nečistoty, a zajistit tak bezpečnou pitnou vodu.

„Jedním z řešení, jak se vyhnout nezdravé vodě i kdyby byla ohrožena i voda v řadu, je využití speciální filtrace. Díky ní lze připravit zcela zdravou a chutnou vodu přímo z kohoutku a představuje tak pojistku pro případ nenadálých krizových situací“.

Vše doplňuje Lukáš Rom ze společnosti Kärcher: „V případě větší krize, kdy není k dispozici voda z vodovodu, existují také malé přenosné filtrace využívající membrány s jemnými póry k odstranění bakterií, parazitů a sedimentů, dále pak další možnosti filtrace až po chemické úpravny vody, které ničí mikroorganismy a dezinfikují. Upravit lze pak pro nouzové pití třeba i vodu z potoka, kaluží, či sudu s dešťovou vodou.“

Potraviny: trocha zásob nezaškodí

Odborníci rovněž radí – mějte k dispozici dostatek trvanlivých potravin, které nepotřebují chlazení ani složitou přípravu, hodí se i kvalitní konzervy a také něco, co se nemusí ohřívat a dá se jíst i za studena (fazole, čočka, maso v sádle, atd.). Tohle by měl být, společně s těstovinami a sušenými potravinami základ. Patří sem ale také konzervy, kompoty, sušené ovoce, ořechy, cereálie a další produkty s dlouhou dobou trvanlivosti. Kvalitně udělaná konzerva (rozumějte postaru, nikoli s umělými dodatky, které se na nás ze všech stran valí) bez problémů vydrží dva i více let, hotová jídla rok a sušené ovoce či ořechy ještě podstatně déle (pokud dobře vyberete). Rychlé na přípravu jsou třeba i instantní kaše, které rovněž dlouho vydrží a jsou velmi jednoduché na přípravu (trocha vroucí vody). Totéž platí i pro moderní sušené polévky (i rok a půl), které navíc mohou být i kvalitní a chutné.

Pokud žijete v rodinném domku, doporučuje se ještě nouzový zdroj ohřevu, třeba jednoduchý plynový vařič, nebo malá kamínka na dřevo. Tohle ale už zná každý chatař či chalupář.

Komunikační a nouzové technologie

Mobilní telefony a internet nemusí, a nejspíše ani nebudou, v době nějakého delšího výpadku dostupné. Doporučuje pořídit si nouzový radiopřijímač s ideálně ručním a solárním nabíjením (to druhé je dosti nespolehlivé, to první naopak), což umožní příjem klíčových zpráv a nouzových informací. Přehled takovýchto přijímačů najdete na Televizním webu (externí odkaz, nové okno).

„Některé takové přístroje jsou vybaveny i světelnými zdroji a mohou sloužit jako nouzové lampy. Dále se doporučuje mít externí baterie či powerbanky s vysokou kapacitou, které dokáží dobít nejen mobilní telefony, ale i jiná zařízení, jako jsou tablety nebo malé spotřebiče. Pro maximální soběstačnost lze využít multifunkční solární nabíječky, které pracují nezávisle na elektrické sítě a zajišťují energii i v dlouhodobějších krizových situacích,“ říká Jan Dvořák z Počítačové školy Gopas.

Nouzový plán pro rodinu

Poslední věc, která se doporučuje už pomalu zavání civilní obranou, ale zvykejme si.

Cituji: „Vytvořte si zkrátka krizový plán, který bude obsahovat kontakty na důležité osoby a instituce, rozmístění zásob a postupy v případě nouze. Seznamte s ním všechny členy domácnosti, aby byli připravení a věděli, jak postupovat. Soběstačnost domácnosti není pouze o technologiích, ale i o dobrém plánování a spolupráci mezi členy rodiny. Pečlivá příprava může zmírnit dopad jakékoliv krizové situace a zajistit bezpečí i komfort.“