pondělí 25 leden 2021
Text Size

Evropští (a jihoafričtí) novináři se bojí o budoucnost médií i o budoucnost svou. A chystají se na „nový normál…“

Zúčastnil jsem se průzkumu provedeného Worldcom Public Relations Group (v Česku agentura Pram) mezi novináři zejména ze „starého“ kontinentu. Výsledky odpovídají situaci a pozvolnému odcházení naší profese. Příjemná je naopak jasně daná metodologie, které se u zaslaných průzkumů od tzv. výzkumných agentur dočkáte málokdy. Foto: vytvarnepotreby.cz

 

Na otázky týkající se dopadu pandemie SARS Covid-19 na jejich práci a budoucnost žurnalistiky odpovídalo v dotazníkovém šetření 454 novinářů ze 13 zemí Evropy plus JAR (seznam zemí níže) pracujících v různých odvětvích a na různých pracovních místech. Včetně novinářů na tzv. „volné noze“, tedy bez pevného umístění v redakci (můj případ už 20 let).

Důsledkem vládních omezení a tzv. lockdownů byla digitální transformace, které se musel přizpůsobit každý průmysl, aby přežil. Žurnalistika a mediální sektory nebyly výjimkou, ale ty už tímto způsobem, alespoň částečně, fungují hodně dlouho. Téměř tři čtvrtiny (73,3 %) respondentů se domnívají, že tištěná média zasáhla kvůli pandemii zničující rána a přestože přechod (odchod) z tištěného média na digitální začal už dávno před tím, koronavirus ho podle průzkumu ještě výrazně urychlil. Více než 83 % dotazovaných novinářů vidí budoucnost žurnalistiky v on-line obsahu, sociálních médiích, v tzv. podcastech a on-line video obsahu.

 

K TÉMATU: Koronavirus zásadně mění sledovanost televize i online videa. Objem dat rekordně stoupá

 

„V reakci na tuto změnu mediálního prostředí se mnoho respondentů snaží hledat další práci pomocí získávání nových dovedností, rozšiřování svých znalostí a vymýšlení nových způsobů, jak oslovit své publikum.“ Přibližně 43 % respondentů odpovědělo, že si zvyšuje kvalifikaci v naději, že naleznou nové zaměstnání nebo vyzkouší práci „na volné noze“.

Téměř polovina (48,9 %) novinářů cítí nebezpečí ze ztráty zaměstnání a 16 % z nich uvedlo, že „toto riziko je značné“. Méně než třetina (32 %) z nich se domnívá, že jejich čtenáři, diváci a posluchači si od začátku udržují velký zájem o zprávy týkající se probíhající pandemie. Zatímco ale v únoru a březnu 2020, kdy se virus začal šířit, byl zájem o informace enormní, nyní výrazně poklesl. Plných 22 % respondentů uvedlo, že „lidé se o zprávy týkající se pandemie zajímají v závislosti na počtu případů v konkrétní zemi; pozornost publika je podle nich vyšší v době, kdy se chystá zavedení nových omezení.“

Navíc asi tři čtvrtiny dotazovaných novinářů (75,6 %) věří, že svět se po pandemii nevrátí do zajetých kolejí a že změny (např. práce z domova) zůstanou s největší pravděpodobností dlouhodobě, což podpoří myšlenku, že žijeme v „novém normálu“. Konkrétně čeští novináři „vnímají velké nejistoty, které se týkají jak budoucnosti jejich pracovního místa, tak budoucnosti jednotlivých typů médií.“

 

ČTĚTE TAKÉ:  Doba koronavirová – díky velkému počtu připojených zařízení je řada sítí Wi-Fi nestabilní

Komentář agentury Pram

„Chtěli jsme využít naše místní znalosti v kombinaci s mezinárodními odbornými zkušenostmi v regionu EMEA, abychom se dozvěděli více o současné situaci v oblasti žurnalistiky. Obdrželi jsme odpovědi téměř 500 novinářů, což je s ohledem na tuto dobu vysoké číslo. Průzkum je výjimečný tím, že byl zcela pod taktovkou Worldcom’s Youth Group, talentovanou skupinou mladých P. R. profesionálů, kteří neustále hledají cesty, jak si prohloubit znalosti o naší profesi i médiích,“ řekl Jiří Kroulík, Account Director ve společnosti Pram Consulting, který je v České republice odpovědný za program „Mladých profesionálů Worldcom“.

 

ČTĚTE TAKÉ: Glosa „Doba koronavirová a jiné příhody“

Komentář autora článku

To, co mě osobně v průzkumu chybělo, byly dotazy na hrazení (placení) on-line tisku a vůbec na prodejnost takovýchto převážně internetových (webových) médií za skutečné peníze. To je problém naprosto zásadní, ale pravdou je, že je možná trochu stranou zaměření průzkumu.

Reklama pochopitelně médium neuživí i když si to drtivá většina čtenářů stále myslí, ale tohle platilo před patnácti, dvaceti lety. Živila ta „papírová“, kdy se klasicky říkalo, že…„třetina na tisk, třetina na distribuci a třetina na zbylé náklady a zisk“; tedy v ideálním případě, protože to často bylo jinak a jen samotný tisk spotřebovával i polovinu výdělku.

A jít na „volnou nohu“? Tohle vůbec není jednoduché, což mohu potvrdit z vlastní dlouholeté praxe, a to ještě nemluvím o tom, že jsem ji, poprvé, absolvoval už za předchozího režimu. Zkrátka a jasně, jak už říkám dlouho: „novináři nebyli a ani nebudou.“ Je to jen otázka času a nejen proto, že se neuživíme, jelikož za on-line se v podstatě neplatí. Zmíráme i profesně!

 

ČTĚTE TAKÉ: Koronavirus se příznivě projevil na letní sledovanosti televizního vysílání

Autor průzkumu, metodologie

Worldcom Public Relations Group je mezinárodní síť nezávisle vlastněných komunikačních agentur se 132 členskými organizacemi ve 49 zemích na šesti kontinentech.

Průzkum byl navržen tak, aby zkoumal vliv pandemie SARS Covid-19 na žurnalistiku v Evropě. Novináři z různých odvětví a prostředí obdrželi otázky týkající se toho, jak pandemie ovlivnila jejich práci a ovlivní budoucnost mediálního prostředí. Průzkum byl rozeslán novinářům do 14 různých zemích 1. října 2020, přičemž lhůta pro přijímání odpovědí byla stanovena na 31. října 2020.

Seznam zúčastněných zemí: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Francie, Německo, Maďarsko, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Slovensko, Jihoafrická republika (jediná zapojená mimoevropská země), Španělsko, Spojené království.

 

Číst 62 krát Naposledy změněno středa, 30 prosinec 2020 05:14