Nároky na mobilní sítě se neustále zvyšují a Ericsson do roku 2020 očekává až 50 miliard připojených subjektů, včetně tzv. internetu věcí (Internet of Things – IoT).
Architektura 5G je založena na principu spojení pokročilé technologie LTE (4G) a novinky jménem NX. Má podle Ericssonu přinést „flexibilní, bezpečné a ultra rychlé připojení operující v širokém frekvenčním pásmu od 1 GHz až po 100 GHz. To vše s minimálním zpožděním pro datový provoz a s cílem dosáhnout nízké ceny za připojení.“
A Jiří Rynt z Ericssonu ještě dodává: „Jednou z hlavních výzev pro mobilní sítě bude stále větší interakce mezi člověkem a strojem a tlak na možnosti rozšíření vzdálených operací, ať už půjde o vzdáleně kontrolované stroje, včetně např. složitých lékařských operačních zákroků, měřiče a senzory, nebo poslouží k hraní her. V současné době také vidíme dramatický nárůst přenosu videa v čím dál lepší kvalitě, což znamená další zvyšování datových toků. S tím vším se budou muset budoucí 5G sítě vyrovnat.“
Řešení přináší využití architektury 5G založené na využití zdokonalené technologie LTE (4G) ve spojení se zcela novou technologií NX. Vzájemná koexistence pak síti umožní rozšíření přenosových možností v pásmu od 1 do 100 GHz se zpožděním v řádu milisekundy!
Klíčovým rysem technologie NX je flexibilita, rychlost a maximalizace energetické účinnosti k čemuž využívá zdokonaleného sytému antén v tzv. režimu MIMO (Multiple-Input Multiple Output), kdy se komunikuje s několika základovými stanicemi současně. Tím je výrazně navýšena kapacita systému bezdrátové komunikace jehož jednotlivé části pak spolu budou moci – ve specifických případech – komunikovat i přímo bez nutnosti využití mobilní sítě, nicméně pořád pod její kontrolou.
Po celém světě vznikla v souvislosti s vývojem 5G celá řada iniciativ. V případě EU jde například o projekty METIS a METIS II u nichž je Ericsson hlavním technickým koordinátorem, další iniciativy vznikly v USA, Japonsku, Číně nebo Koreji. Cílem všech je technická specifikace 5G a její začlenění do společnosti.
