Projekce na velmi krátkou vzdálenost (desítky centimetrů), nebo také ultra krátkou vzdálenost, začíná být výrazně populárnější zejména od roku 2020 v souvislosti s kovidovou krizí, omezením (zrušením) provozu kin a požadavkem domácností na co nejrozměrnější úhlopříčkou. Tu není schopen klasicky pojatý televizor splnit nebo jen za speciálních okolností a při velmi vysoké ceně. Co do úhlopříček se totiž bavíme o dvou a více metrech.
K TÉMATU – VYBRANÉ RECENZE:
Oproti klasické projekci, včetně projekce na krátkou vzdálenost, má projekce na ultra krátkou vzdálenost jednu zásadní výhodu – nepotřebuje naprosto žádnou stavební přípravu a tudíž nemusíte místností (nebo pod ní) tahat kabely na druhou stranu, nebo na strop. Prostě jen přisadíte jinak navržený projektor k promítací ploše (v patřičné výšce a vzdálenosti), seřídíte ho a napojíte ho na zdroj audia a videa. Nebo vám to dodavatelská firma, někdy i výrobce, zařídí sama a někdy to máte dokonce i v ceně projektoru (Hisense Laser TV). Projekční plocha může být navíc jakákoli – pevná, stahovací nebo mobilní a může jí být třeba i jen stěna místnosti.
Projektor pracující s velmi krátkou vzdáleností může být ale také postaven tak, že má vlastní operační systém (Android, Tizen…) a pak si často vystačí i sám. Zejména když jde o projekci přes aplikaci IPTV/VoD, tedy z internetového zdroje. Často má ale také zabudován i multimediální přehrávač zvládající pracovat s médiem v rozhraní USB nebo síťovým a nově na takovouto koncepci narazíte i u klasické projekce.
Pro toho, kdo na projekci nemyslí dopředu, je systém „ultra short“ doslova manou z nebes nabízející vskutku obří obraz typicky kolem třech metrů úhlopříčky bez jakékoli přípravy, nebo s naprostým minimem (zajistit je pochopitelně nutné projekční plochu).
