Hodnocení: 95 %   

pro: nádherný displej s excelentními pohledovými úhly, vysoce sofistikovaný návrh, odolné „sklo“, softwarově upravitelný podle vašich potřeb a přání, a to včetně velikosti znaků v kontaktech a SMS (!), spousta vychytaných funkcí, bleskurychlý, excelentní aplikační kompatibilita i sladěnost hardwaru se softwarem, zahnutý návrh má řadu výhod, včetně pohodlnějšího psaní či šikovnějšího umístění mikrofonu, precizně sedne do náprsní kapsy saka (!), natáčení do Ultra HD, extrémně krátké dobíjení, překvapivě dlouhá doba provozu za všech situací (!), atd., atd. 

proti: absence mechaniky paměťové karty a HDMI, nepřijaté volání se na rozdíl od SMS stále objevuje pouze na liště rozlišení HD Ready a zabudování Androidu verze 4.2 jsou mi úplně šuma fuk – telefon se chová excelentně!)  

shrnutí: Bombový „foblet“, nebo chcete-li „phoblet“, jaký jinde nenajdete. Chytrý návrh jak hardwaru tak i softwaru, dělá čest značce LG stejně, jako provozní doba (!), a pokud by byl – alespoň částečně – přenesen do nejvyšší klasické řady chytrých telefonů zaznamenal by nepochybně úspěch (alespoň doufám…). V  kategorii telefono-tabletů pak Flex evidentně pomohl LG nastolit jednoznačný náskok před konkurencí. 

O Flexu jsme psali už při jeho středečním uvedení (5. 2. 2014) a reportáž najdete zde.(Odkaz se otevírá do nového okna.)

Pro kombinaci telefonu a tabletu se začíná vžívat jméno „phoblet“. Když jsem si Flex v prodejně T-Mobile, kde jsem byl kvůli výměně karty (Flex používá Micro SIM), srovnával se Samsung Galaxy Note 3 s displejem o úhlopříčce 14,5 cm (5,7ʺ) a podobnou cenou, byl výsledek jednoznačný! Pohodovější držení a zahnutý tvar prostě dělají své…

Mimochodem pokud se o tuto kategorii zajímáte, dva výše uvedené přístroje samozřejmě představují naprostou špičku. „Foblet“ ale zakoupíte už od pěti tisíc korun výše…

Design, zpracování a určení

Po kraťounkých, byť velice intenzivních zkušenostech s Flexem jsem nahlížen věřit tomu, že zahnutý tvar má něco do sebe (zahnutá, resp. pružná je i baterie…). Mám ale pocit, že by se tento tvar uplatnil už i u nejvyšší kategorie mobilních telefonů, která poslední roky také tak nějak nabobtnává. 

Design je excelentní, i když stále ještě nejsem přesvědčen o umístění vypínacího tlačítka a tlačítek hlasitosti na zadní straně (zapnutí se dá udělat i dvojím poklepem). Faktem ale je, že jsem měl Flex příliš krátce – a jiný telefon od LG s tímto systémem jsem neměl – než abych byl ochoten vynášet nějaké soudy. 

Prohnutí je provedeno tak akorát, aby telefon lépe přisedl k tváři a mám pocit, že pokud bych sehnal dostatečně velké horizontální pouzdro na opasek, dal by se nosit i takto a to o dost lépe než rovný „tablet“. V přední kapse mi ostatně seděl lépe (dá se pohodlně i sedět), zadní nemám.

Pokud jde o ovládací softwarová tlačítka, díky jejich variabilitě jak v návrhu, tak v umístění (můžete je posunout do stran stejně jako klasickou vytáčecí klávesnici) si je uzpůsobíte jak potřebujete a i tohle je na designu vynikající! 

A pro koho je? Pro mě, chtělo by se mi říci, ale obecně vzato pro ty, kteří chtějí jedno zařízení. Zařízení dostatečně velké, aby se ještě dalo nosit v kapse či náprsní kapse kam ostatně padne jako ulité, aby se s ním zároveň ještě dalo rozumně telefonovat, což LG povětšinou vychytalo, a abyste při projíždění webu měli tabletový pocit. 

Tohle všechno se podle mého povedlo. Dovedu si představit movitější rodiče, kteří Flex koupí studentovi, dovedu si představit neustále cestujícího manažera, kterému slouží jako doplněk notebooku a dovedu si představit i dobrého obchodníka, který se díky odolné konstrukci nemusí obávat poničení (při použití obalu se ještě výrazně omezí).

Test nejdůležitějších funkcí

• Displej je parádní, námitka proti použití rozlišení HD Ready podle mého neobstojí a třeba já to prostě na tomto displeji nepoznám. Samozřejmě podporuje automatickou regulaci jasu, čitelnost na přímém slunci se v tomto okamžiku špatně zkouší, nicméně venku jsem neměl jediný problém a v porovnání s mým Galaxy S2 (OLED) se Flex choval dokonce lépe. 
• Kontakty v mobilu můžete mj. importovat ze SIM a po jejich importu je můžete setřídit třeba podle příjmení. Ovlivnit však jdou i výsledky vyhledávání, jdou přiřadit i tzv. rychlé volby a chovají se zcela klasicky, jak jste byli zvyklí na tlačítkovém telefonu. Přidržíte dvojku a okamžitě vytáčíte přiděleného účastníka. Velice příjemné – alespoň pro mě zvyklého momentálně na Samsung Galaxy S2 – je fakt, že na ikoně telefonku najdu vše potřebné, včetně vstupu do kontaktů (ostatně ikonka Kontakty nedělá nic jiného). Tohle mi u Samsungu hodně chybí! Telefon však vždy nabíhá do volby Vytočit s číselnou klávesnicí, nikoli do volby poslední a tohle bohužel ovlivnit nejde. Nicméně jde zatrhnout tzv. „Jednoruční ovládání“, které posune číselník doleva a jde to udělat i jinde.
• Ovládání: k dispozici jsou volitelně tři (nebo čtyři – viz dále) softwarová tlačítka, hardwarové na přední straně není bohužel ani jedno a přitom logo LG umístěné na spodu se v tomto ohledu vysloveně nabízí! Ovladatelnost je i tak excelentní, jen si musíte Flex trochu poupravit k obrazu svému, což jde bezproblémově a také docela rychle. Zvyknout jsem si nicméně musel na hardwarová tlačítka umístěná na zadní straně – zapnutí/vypnutí a hlasitost, což se mi v průběhu krátkého testu moc nedařilo a raději jsem zapínal a(a vypínal) dvojím klepnutím. Mimochodem odchycení obrazovky se dělá kombinací prvního tlačítka a spodního tlačítka hlasitosti a i to chce cvik. Vynikající je funkce Qslide dovolující na základní obrazovku vytáhnout například zmenšené kontakty a díky možnosti ovládat jejich průhlednost pracovat s aplikací pod nimi. Hezké a na tohle jsem si zvykl rychle i když je pravda, že je to zcela jiný druh práce, než na jaký jsme u Androidu zvyklí. 
• Vychytané ovládací funkce zasluhují zmínit samostatně: Základní softwarová tlačítka (typicky domov, kontextové menu, zpět) si můžete zvolit v několika kombinacích sady tří (tuto jde vybrat i při instalaci) nebo čtyř (přibude např. tlačítko rychlých poznámek). Tlačítka jsou standardně v aplikacích vidět, ale u Flexu jdou i skrýt. Na uzamykací obrazovku jde vybrat aplikace pro rychlé spuštění. Softwarová tlačítka pro telefonování, vstup do seznamu aplikací, zprávy a kontakty jde rovněž libovolně přesouvat či odstranit; jediná kterou neodstraníte je vstup do přehledu aplikací.
• Synchronizace kalendáře, kontaktů apod. s Outlookem i spojení s PC jsou jednoduché a svižné. I když telefono-tablet nemá pozici pro paměťovou kartu, po připojení k PC okamžitě naběhnou jednotlivé volby (poslední si pamatuje) ve kterých např. můžete přenášet soubory, dobít telefon, synchronizovat či sdílet mobilní připojení telefonu s počítačem. Vše fungovalo bezproblémově, jediné co jsem nerozchodil, byla naposled jmenovaná volba. Problém byl ale nejspíše na straně počítače s Windows 8.1 a neměl čas jsem se tím zabývat. Nicméně v tomto okamžiku funguje i dobíjení, což je dobře. Volbu typu propojení s počítačem můžete kdykoli změnit, aniž byste telefon odpojovali. 
• Srovnání velikosti a hmotnosti: Flex (úhlopříčka displeje 12,7 cm, tj. 6ʺ) má rozměry 82 x 161 x 9 mm a hmotnost 180 gramů. LG G2 (13,2 cm, tj. 5,2ʺ) je na 71 x 139 x 9 mm 140 g a Samsung Galaxy Note 3, (14,5 cm, tj. 5,7ʺ) na 79 x 151 x 8 mm a 170gramech. Pro srovnání: pětipalcový (12,7 cm) telefon Samsung Galaxy S4 má rozměr 70 x 137 x 8 mm a váží 130 g. Když si v duchu porovnávám jednotlivé rozměry nutně se mi line na mysl, co by se stalo, kdyby Flex měl o displej o velikosti řekněme 5,5 či 5,7 palců….
• Doba provozu: telefon při běžném provozu (něco telefonování a SMS, něco her, něco čtení) nemá problém vydržet přes víkend, a to včetně pondělí (!), přehrávání ČT24 přes Wi-Fi – až 20 hodin, kombinované přehrávání obsahu s nízkým a vysokým rozlišením (SD/HD) z vnitřního flash disku a vypnuté Wi-Fi – 11 hodin (MX Player). Dobití za provozu dodávanou (!) USB dobíječkou (5 V, 1,8 A) trvá pouhopouhé dvě hodiny (polovina času měřena při zapnuté Wi-Fi a puštěné ČT24); dobíjení funguje i přes počítač (i při úplném vybití telefonu!) a můžete ho zvolit ve volbách propojení Flexu (v některých druzích automaticky). Jakmile úroveň akumulátoru klesne pod 5 %, jas se nastaví na „Automaticky“ a vibrace při doteku na displej se vypnou. Alespoň to praví hlášení, ketré se objeví. 
• Údržba – přední odolné „sklo“ Gorilla Glass (ve skutečnosti jde spíše o pružný plast) se leskne méně než jsem čekal a je také méně upatlané, takže pohoda. Zadní strana (kryt) opravující automaticky drobné škrábance žádnou údržbu nevyžaduje, jen nesmíte udělat takový „šlic“, který zcela setře ochranný lak, jako se to povedlo mě. Pak se samozřejmě opravná funkce nekoná a je to vlastně jako u auta, kde vám stačí opravná tužka a pak už následuje servis… LG tohle rozhodně vyřešilo výtečně!
• Aplikační kompatibilita byla naprosto excelentní a ve standardních testovacích aplikacích jsem nenarazil na jediný problém. Jak bylo zmíněno, dají si tlačítka skrýt tak, aby v aplikacích nerušila; vystrčena je pak jen malá šipka, kterou navíc můžete výškově posouvat. Bezproblémově pracovaly: AirAttack HD Lite (hra), CoolReader (čtečka e-knih, pohodlné čtení i knižní dvoustránky či na výšku), ČT (iVysílání, ČT24, ČT Sport – TV archiv a živé vysílání), MX Player (videopřehrávač), Prima (TV archiv), Voyo (Nova – TV archiv a videopůjčovna).
• Nevychytané funkce: zatímco vychytaných funkcí je „milión“, na ty nevychytané jsem narazil jen párkrát, ale jistě se za čas objeví nějaké další (pokud máte nějakou – sem s ní!). Všiml jsem si, že zatímco se příchozí SMS ohlašuje na obrazovce velkým upozorněním, nepřijatý hovor stále obstarává malá „mrňka“ na horní liště Androidu. 

Flex je elegantní ze všech stran. A také trochu usedle elegantní i když to jeho zaoblený tvar zdánlivě vyvrací. 

Jaký je? K pomilování!

Variabilní, velký, parádní, budící pozornost, se spoustou vychytaných funkcí atd. atd. Přídomků mu můžete přiřadit kolik je libo, ale vždycky dospějete k tomu, že je to telefon, či spíše „telefono-tablet“, výjimečných kvalit, jaký ve své kategorii na trhu není. Což je myslím holá skutečnost i když s ní někteří rozhodně souhlasit nebudou a jiní se s ní budou jen těžko smiřovat. Vše u Flexu funguje rychle, plynule a tak nějak samo a přirozeně, přičemž zpracování je samozřejmě špičkové a nic jiného nelze v této kategorii očekávat. 

Líbí se mi všestranná přizpůsobitelnost, a to například i horní stavové lišty Androidu se zapínáním Wi-Fi, režimu Letadlo atd. atd. (volby lze libovolně přesouvat), takže si ho dotáhnete do podoby, která vám vyhovuje i v opravdových maličkostech. 

Líbí se hračičky typu „co má dělat přední LED dioda když…“, líbí se mi tři přednastavené obrazové režimy displeje typu OLED (à la televizor) a líbí se mi i technické a technologické vychytávky typu Bezdrátové úložiště, lak zvládající opravu drobných škrábanců, či široká podpora nejrůznějších mobilních sítí, včetně LTE.

Přiznám se dobrovolně, že je to první mobil po Samsung Galaxy S2, který mě doslova uchvátil a také dostal. Parádní a přestavitelné ovládání (v mnoha směrech), excelentní zvětšování písma v šesti krocích třeba v kontaktech a SMS zprávách (viz foto nahoře), odolné sklo, čí spíše plast Gorilla Glass, díky čemuž se minimalizuje poškození nejcitlivější přední části a pružný návrh těla. Bez obav si tak na telefon může sednout stokilový našinec, bez obav ho můžete zastrčit do kapsy u kalhot, či kabátu. Ovšem pánských kalhot a pánského kabátu. Dámám to asi příliš nepůjde a do ručky ani moc nepadne. Je to přece jen „pádlo“. Ovšem pádlo parádní, ojedinělé a – alespoň pro mě – i roztomilé. Ostatně mě s průměrnou chlapskou rukou se drží dobře a s trochou grifu ho mohu ovládat i jednou rukou. 

Na Flex nemám, takže si ho nepořídím. Pokud bych si ho ale dovolit mohl, koupil bych si ho okamžitě. A to i proto, že mu nechybí jedna veledůležitá maličkost – excelentní sladění hardwaru a softwaru, což u nových výrobků není poslední dobou právě běžné.  

Tabulka parametrů