Hodnocení: 85 %  

• pro: cena/výkon, obrazovka IPS s výtečným barevným podáním a pohledovými úhly, kvalitní podsvícení, upravitelné přednastavené režimy, rychlodobíjení PD 3.0 (přes USB-C), všestranně polohovatelný panel, excelentní spotřeba v pohotovostním režimu, povrch monitoru ze 100 % recyklovaného materiálu
• proti: chybí lepší aretace skutečně vodorovného režimu, Power Sensor nebo senzor osob nebo snímač výkonu nebo….? B.C 1.2?

Můžete očekávat: kvalitní obraz, který dlouho vydrží, řadu přednastavených obrazových režimů s možností vlastní úpravy a snadno polohovatelný panel snad úplně podle vašich představ. Připravte se na slabší zvuk, ale to je běžné i u mnohem dražších kousků, a také na to, že na stránce produktu je mylně uváděn vyšší počet USB-C (je tu skutečně jen jedno). Pokud dbáte na kombinaci cena/výkon, šetrnost k životnímu prostředí a kvalitní barvy nejspíše po celou dobu životnosti (IPS), tady budete doma. Navíc je tu i rychlodobíjení pro váš kompatibilní mobil.

Monitor toho ale při ceně 4.990 Kč nabízí ještě více. Například panel natočitelný na výšku (jde lehce otočit), výborné šetření energií (za pozornost stojí i spotřeba v pohotovostním režimu) a speciální režim s potlačením modrého světla. Vestavěný zesilovač sice dává jen 2x 2 W, a to ještě ne RMS (nejspíše je hudební…), ale to je obvyklý neduh stejně, jako to, že za obrazovkou staženou do pomalu nejnižší polohy nad horní hranou vidíte stojan. Tohle mi vždy hodně vadilo a nějak nerozumím tomu, proč se to stále děje. Mě to dost ruší a ani za měsíc práce jsem si na to nezvykl.

Na oficiální stránce produktu se u rozhraní USB udává následující: „USB-C 3.1 první generace x 2 (upstream), USB 3.2 x 4 (downstream s x 1 rychlým nabíjením B.C 1.2)“.

Rozhraní USB-C je tu však jediné a z tohoto textu se dá chápat, že jsou tu dvě. Tradiční USB tu skutečně najdete čtyři. Co je B.C 1.2 jsem se nikde nedozvěděl, jen na externím odkazu bylo něco o tom, že dovoluje dobíjet až čtyřnásobnou rychlostí.

Smontování monitoru je jednoduché, v balení najdete kabely HDMI, DisplayPort a USB-C (vše oboustranné), takže dostáváte prakticky kompletní výbavu (D-Sub ti, kteří ho používají jistě mají...).

Test nejzákladnějších funkcí

Design, koncepce, zpracování – všestranně nastavitelný, na podstavci stabilní i při vytažení panelu do maximální výšky. Obrazovka je pohodlně natočitelná v obou směrech (práce horizontálně nebo vertikálně), obraz jako takový je třeba u Windows 10 přehodit ručně. V místě kdy je panel ve skutečně vodorovné poloze, bráno na šířku, chybí výraznější aretace. Výškový posun panelu po stojanu byl bezproblémový, při stažení do skoro nejnižší polohy je ale za ním vidět vrchol stojanu. Náklon obrazovky (dopředu/dozadu) byl dostatečný, v každé poloze dobře držela. Zpracování bezchybné.

Rozhraní – vlevo je snadno dostupná dvojice USB 3.0, zbylá rozhraní jsou vzadu ve směru dolů společně s kolébkovým vypínačem, který se s trochou praxe dá nahmátnout zprava. Tato rozhraní jsou už dostupná hůře, od USB-C je dobré mít vytažený kabel. Jakési obecné rychlodobíjení ověřeno se dvěma mobilními telefony (Samsung a TCL), PD 3.0 se však s kompatibilním Samsung S20 nepodařilo rozchodit. Kabel USB-C při zasouvání do rozhraní trochu drhnul; vyzkoušeny tři kabely, včetně toho dodaného.

Ovládání je trochu své, ale dá se na něj zvyknout. Pohyb v menu je zřetelný a rychlý, díky kolování je jedno kterou šipku nahmátnete. Uspořádání tlačítek je logické, zcela vlevo jsou přednastavené režimy plus šipka vlevo (v menu o úroveň výše), dále šipka dolů (plus výběr vstupu/výstupu), šipka nahoru (plus senzor přítomnosti, tzv. Power Sensor) a OK spojené s vyvoláním menu nastavení. On/Off je pak lehce nahmátnutelné zprava.

Obraz a zvuk – přednastavených obrazových režimů je sedm plus vypnuto. Upravit parametry šlo u většiny z nich a bylo to zapotřebí (výchozí nastavení měla mj. příliš vysoký jas). Možností úprav je dost, včetně korekce gama či omezení modrého světla snad u všech režimů. V mém případě bylo seřízení nutné zejména co do jasu a kontrastu. Audio systém nedává nijak vysoký výkon a celkově vzato je slabší. Výkon zesilovače není nijak vysoký a hodí se jen pro běžné operace a vysloveně nenáročné věci.

Jaký je? Výborný, ale pár věcí zůstává utajeno…

Natočitelná obrazovka by rozhodně měla mít lepší aretaci ve vodorovném režimu. V místě kde je spodní hrana (při natočení na šířku) skutečně horizontálně, je překvapivě vlažná a výraznější byla o pár stupňů vlevo a vpravo, což je tak nějak zvláštní. To je ale asi jediná větší námitka, přičemž ty menší jsou rychlodobíjení B.C 1.2 (nic jsem o něm nezjistil) a český název pro Power Sensor. A protože výrobce používá ještě další dvě jména, je v tom trochu guláš a po nákupu hlavně trvá než zjistíte o co opravdu jde (viz níže).

Vytýkat slabší zvuk nejde, narážím na něj u mnohem dražších produktů. Je ale pravdou, že by si alespoň někdo už konečně mohl uvědomit, že k monitoru pro domácí použití kvalitnější reprosystém jednoduše patří! Nějakých 2x 10 W (RMS) by se…

A chaos u názvu čidla Power Sensor? V menu na obrazovce (je většinou lokalizováno) se mu někdy říká Power Sensor, jindy snímač výkonu a jako o Power Sensoru se o něm hovoří i na oficiální produktové stránce na philips.cz. Aby toho nebylo málo, píše se zde následující: „PowerSensor je vestavěný ´senzor osob´, který vysíláním a přijímáním neškodných infračervených signálů zjišťuje přítomnost uživatele, a který automaticky sníží jas monitoru v případě, že uživatel odejde od stolu. Tím snižuje účty za energii až o 70 % a prodlužuje životnost monitoru.“

V parametrech na Alze najdete ještě další název: „senzor přítomnosti“ a je to asi to nejlepší označení, jaké se dá vymyslet. Výrobce by na něj mohl u české lokalizace přejít.

V praxi, pokud senzor nevypnete, skutečně hlídá vaši přítomnost. Na stupeň 1 za necelou minutu po odchodu z místa napsal, že aktivuje šetření energií (anglicky, tady lokalizován není) a za dvě další minuty uvedl monitor do pohotovostního režimu v němž má navíc excelentní spotřebu < 0,3 W! Poté co jsem zasedl nazpět, jsem ho ale musel probudit k životu klasickým způsobem (On/Off, jiné tlačítko nepracovalo), nebo přes počítač. Alespoň v mém případě si totiž sám o sobě mou přítomnost nezjistil; u jiných monitorů značky prý stačí rukou přejet u čidla.

Jednotlivé nastavitelné stupně senzoru přítomnosti (1 až 4) se lišily v tom, za jak dlouho monitor reagoval. Nula znamená vypnuto, v případě nastavení na 4 nepřešel do automatického spánku ani za 20 minut.

Jednou se mi ale stalo, že když jsem ve „správný čas“ prošel kolem monitoru, skokově si zvýšil jas. Tady ale hodně záleží na okolnostech a není to tak sofistikované jako například u Hisense Laser TV (test), kde je hlídání, kvůli zabudovanému laseru, opravdu propracované. To by monitor musel mít čidel přítomnosti přece jen trochu víc a tady je to zbytečné.

Po resetování monitoru do továrního nastavení byl senzor přítomnosti stejně, jako například režim sníženého modrého světla, vypnut. Zapnut rovněž nebyl žádný z přednastavených obrazových režimů.

Tento monitor jsem zkoušel asi měsíc a přešel na něj z mého stále skvělého Eizo FlexScan L567 (IPS), což je samozřejmě jiná cenová liga. Rozdíl nebyl jen letech výroby, ale byl znatelný i u obrazu (u Eiza jde více do přirozena). Pravdou ale je, že bych si na tento Philips asi zvyknout dokázal. Na současné poměry má nejen výborný obraz, byť více do „živých barev“, ale má zejména výborný poměr cena/výkon. A to ještě nemluvím o výbavě a všestranném polohování obrazovky.

Tabulka vlastností