Stručné informace o Ultra HD najdete v rubrice Co je to (odkaz se otevírá do nového okna). 

Právě tohle je u televizoru s rozlišením Ultra HD naprosto klíčové, protože toho pravého obsahu zatím mnoho není. 

Co je to UHD

Ultra HD se také nazývá UHD nebo 4K. To poslední velice dobře vyjadřuje fakt, že jeho rozlišení je čtyřnásobkem Full HD, tedy 1 920 x 1 080 bodů. UHD tedy ve výsledku dává 3 840 x 2 160 obrazových bodů a důležitý je v tomto okamžiku jeden fakt: toto rozlišení, je rozlišení počáteční a teprve při jeho splnění můžeme mluvit o UHD televizoru. Existuje ale například i rozlišení 8K UHD, nebo také UHD 8K, nazývané též 4320p.

Další informace na toto téma najdete na Wikipedii zde (odkaz se otevírá do nového okna).

Pokud mluvíme o Full HD televizoru, znamená to vždy jen a pouze rozlišení 1 920 x 1 080 bodů.

Pokud mluvíme o UHD televizoru, znamená to přístroj s minimálním rozlišením 3 840 x 2 160 bodů (alespoň zatím, protože vše je ve vývoji). To někdy bývá označováno jako 2160p.

Například na digizone.cz testovaná Toshiba 65L9363D (odkaz se otevírá do nového okna) umí ještě o něco vyšší rozlišení než je základ: 4 096 x 2 160 bodů. To znamená, že obrazové body jsou v horizontálním směru o něco hustší, což má své výhody. Nevýhody to může mít v jistém ořezávání obrazu, ale vzhledem k rozdílu je to jen drobnost.

I toto rozlišení je rozlišením UHD a podporuje ho například notebook Toshiba Qosmio X70-A-10F na výstupu HDMI (kabel musí být minimálně verze 1.4 – více o HDMI zde, odkaz se otevírá do nového okna). Nicméně ptát se v jakém režimu se bude u nás provozovat televizní UHD vysílání je velmi, velmi předčasné. Dnes na pozemním multiplexu 7 vysílá ČT v rozlišení Full HD a obdoba běží i na satelitu a kabelovém vysílání. A můžeme být za to rádi! 

V praxi pak televizor Toshiba 65L9363D může pracovat v následujících režimech: 3 840 x 2 160p, se snímkovou frekvencí 23,97, resp. 24 sn./s, 3 840 x 2 160p (29,97/30 sn./s) nebo ve zmiňovaném režimu 4 096 x 2 160p, 24 snímků za sekundu. 

Je třeba říci, že v těchto snímkových režimech budou fungovat nejspíše všechny Ultra HD televizory, které jdou na letošní evropský trh a vyšších se dočkáme možná až v druhé polovině roku 2014. V každém případě jak Toshiba 65L9363D, tak druhý testovaný UHD televizor Philips 65PFL9708 se Full HD vysílání chovaly naprosto parádně!

Výhody Ultra HD oproti Full HD

• Nesrovnatelně vyšší rozlišení a tudíž jemnější, hladší a detailnější obrazové podání.
• Řádově vyšší rozlišení dovoluje – při stejné úhlopříčce – sedět blíže u televizoru a lépe si vychutnat obraz (obrazové body nevystupují tolik, jako u Full HD). 
• Obrazově lze UHD televizor přirovnat spíše k projektorovému plátnu, než k Full HD televizoru. Rozdíl je markantní, a to i tehdy, když UHD provozujete v režimu Full HD, což také často jde.
• Podpora kódování H.265 (označuje se také jako HEVC), které má – v porovnání se stávajícím H.264 – podstatně vyšší účinnost při zachování kvality obrazu. 

Nevýhody zejména v dnešním provozu

• Zdá se, že nevýhodou je zatím vysoká cena, ale připomínám, že je nižší, než když nastupovaly ploché televizory. Uvědomme si, že jde o zcela novou, radikálně kvalitnější technologii.
• Nevýhodou je, že procesor televizoru musí „stíhat“ obraz zpracovat a na to je třeba dát v této fázi největší pozor. Procesorová výbava musí být na velmi vysoké úrovni a výkonem je takovýto televizor někde zcela jinde než Full HD (televizor Toshiba řady L9 má tuším takovýchto procesorů osm…).
• Jistou nevýhodou bude i fakt, že UHD televizory se zatím (leden 2014) vyrábějí pouze ve velmi velkých úhlopříčkách od cca 150 cm výše.